ENVING s.r.o.

• Úvod
• O společnosti
• Akreditované činnosti
  • Měření průmyslových emisí
  • Měření hluku
  • Měření vibrací
  • Měření pracovního ovzduší
• Neakreditované činnosti
  • Hlukové studie
  • Odborné posudky
  • Posuzování vlivů - EIA
• Reference
• Kontakty

Měření hluku

Hluk je každý nežádoucí zvuk, který vyvolává nepříjemný nebo rušivý vjem nebo který má škodlivý vliv na zdraví člověka. Hluk je z biologického (medicínského) hlediska škodlivý svou nadměrnou intenzitou. Účinek hluku je subjektivní (obtěžující, rušící soustředění a psychickou pohodu) a objektivní (měřitelné poškození sluchu).

Měření doby dozvuku

Cílem měření je zjistit dobu dozvuku v požadovaném prostoru. K měření doby dozvuku je několik důvodů. Předně, hladina akustického tlaku od zdrojů hluku, srozumitelnost řeči a vnímaní soukromí v nějakém prostoru jsou silně závislé právě na době dozvuku. Měření probíhá pomocí zvukoměru třídy 1. Zvukoměr používá Schroederovu reverzní integrační metodu pro měření spektra dozvuku RT60 v oktávových pásmech od 63 Hz do 8 kHz nebo 1/3 oktávy v rozsahu od 50 Hz do 10 kHz. Všechny tyto výpočty a další informace jsou v souladu s normou ČSN EN ISO 3382. Naměřené hodnoty jsou následně porovnány s normativním požadavkem podle typu využití posuzovaných prostor. (Školy, divadla, sportovní haly, kanceláře apod.)

Měření vzduchové a kročejové neprůzvučnosti

Vzduchová neprůzvučnost stavebních konstrukcí je rozdíl hladin zvuku mezi vysílací a přijímací místností a označuje se písmenem R. Výsledkem tohoto měření je křivka, která udává závislost vzduchové neprůzvučnosti na frekvenci. Ve vysílací místnosti je umístěn reproduktor a v přijímací místnosti je mikrofon. Měření se provádí většinou v laboratoři v oktávových nebo třetinooktávových pásmech rozkladem zvuku pomocí filtru. Obecně se dá říct, že s rostoucí frekvencí roste i vzduchová neprůzvučnost (viz. Obrázek č. 9). Pro snížení míry šíření hluku z venkovního prostředí do vnitřních prostorů stavebních konstrukcí (i naopak) a dále pro omezení šíření hluku mezi vnitřními chráněnými prostorami je nutné, aby tyto konstrukce splňovaly základní zvukoizolační požadavky.

Měření hluku v mimopracovním prostředí

Jedná se o měření hluku z drobných provozoven, průmyslových celků, silniční, železniční a letecké dopravy. Referenční body se většinou volí v nejbližším chráněném venkovním nebo vnitřním prostoru (např. nejbližší rodinný dům). Měření se nejčastěji provádí pro účely vydání stanoviska orgánů státní správy, zajištění podkladů pro stížnosti, případně pro zjištění účinnosti nápravných protihlukových opatření.

Podstata zkoušky spočívá v měření hladiny akustického tlaku na příslušném chráněném místě nebo prostoru. Použitá přístrojová technika umožňuje ukládání naměřených hodnot a dat do vnitřní paměti zvukoměru. Volba metodiky měření a stanovení parametru hluku závisí na účelu měření, požadované přesnosti, na povaze a době trvání hluku, místě šetření a vlastnostech prostředí. Změřené hodnoty se následně laboratorně zpracovávají na PC.

Měřící místa stanovují pracovníci laboratoře po provedení šetření na místě měření. Měřící místa musí odpovídat požadavkům ČSN ISO 1996/1-2. Popis měřících míst, případně fotodokumentace a situační plán s místy měření je součástí protokolu o měření. Měřící místa může stanovit i zákazník, který požaduje měření hluku.

• Chráněný venkovní prostor

  Venkovním prostorem se rozumí volná prostranství, která jsou užívána k rekreaci, léčení, zájmové a jiné činnosti, s výjimkou komunikací a prostor vymezených jako venkovní pracoviště. Tyto prostory musí být v katastru nemovitostí zapsány např. jako „zastavěná nádvoří“, plochy zapsané jako „zahrada“ nejsou chráněným venkovním prostorem. Měření se například provádí na hranici pozemku rekreační chaty, areálu nemocnice atd.

• Chráněný venkovní prostor staveb

  Venkovním prostorem budov se rozumí prostor, do vzdálenosti 2 metrů od stavby pro bydlení (včetně střechy objektu tj. střešních oken), stavby pro individuální rekreaci nebo stavby občanského vybavení. Jedná se o všechny objekty užívané k obývání (zapsané v katastru nemovitostí), budovy v areálu nemocnic, sloužící k bezprostřední péči o pacienty (lůžkové, ambulantní a jiné terapeutické části). Měření se nejčastěji provádí 2 metry před fasádou bytových domů, zdravotnických objektů atd.

• Chráněný vnitřní prostor staveb

  Chráněným vnitřním prostorem staveb se rozumí pobytové místnosti ve stavbách zařízení pro výchovu a vzdělávání, pro zdravotní a sociální účely a ve funkčně obdobných stavbách a obytné místnosti ve všech stavbách. Měření se provádí například v nejbližší obytné místnosti umístěné u zdroje hluku, např. klimatizace umístěná na fasádě objektu.

• Technické měření

  Jedná se o měření, kterým chce zákazník zjistit aktuální hlukovou situaci, například před dokončením stavby, případně chce zjistit hodnoty provozovaných strojů pro následné protihlukové úpravy. Technické měření může sloužit i jako informace o hlukové neprozvučnosti stěn (např. v rámci jednoho areálu, kde je více nájemníků, kteří se navzájem obtěžují hlukem).

• Hluk ze stavební činnosti

  Stavební úřad by měl v rámci stavebního řízení prověřit projektovou dokumentaci stavby, mimo jiné také s ohledem na to zda a v jakém směru by mohla mít stavební činnost negativní dopad na pohodu bydlení obyvatel v přilehlé obytné zástavbě.

  Povinnosti pro stavebníka, resp. dodavatele stavby, stanoví rovněž zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, 5), který v § 30 odst. 1 stanoví, že osoba, která používá, případně provozuje stroje a zařízení, které jsou zdrojem hluku nebo vibrací, jejichž provozem vzniká hluk (dále jen "zdroje hluku nebo vibrací"), je povinna technickými, organizačními a dalšími opatřeními v rozsahu stanoveném tímto zákonem a prováděcím právním předpisem zajistit, aby hluk nepřekračoval hygienické limity upravené prováděcím právním předpisem pro chráněný venkovní prostor, chráněné vnitřní prostory staveb a chráněné venkovní prostory staveb.

  Pro tyto s činnosti legislativa používá korekce dle Nařízení vlády 272/2011 podle § 12, odstavce 3, podle části B, přílohy 3. Tyto korekce většinou povoluje úřad na dobu omezenou po dobu stavby. Měření se provádí dle platných norem většinou v nejbližším chráněném prostoru staveb (venkovní, vnitřní) tj. u nejbližšího rodinného domu.

• Hluk z dopravy

  Hluk jako průvodní jev v dopravě s sebou přináší problémy spojené s negativními účinky na psychiku a zdraví lidí. U dopravních prostředků jsou dvě příčiny vzniku hluku. Mechanický hluk je způsoben motory vozidel, odvalováním kol po silnicích a dále aerodynamický hluk, který vzniká pohybem samotným (turbulence při obtékání těles).

  Pozemní komunikace

  Silniční doprava obtěžuje hlukem, obzvláště když je vedena obcemi a obydlenými oblastmi. Mezi největší zdroje hlukové emise patří dálnice a rychlostní komunikace, kde hluk proniká do značné vzdálenosti.

  Hluk ze silniční dopravy se většinou měří v denní (od 6:00 do 22:00) a noční (od 22:00 do 6:00) době. Pro hluk z dopravy na pozemních komunikacích, s výjimkou účelových komunikac se ekvivalentní hladina akustického tlaku stanoví pro celou denní a celou noční dobu. Měření se provádí ve nejbližších chráněných prostorech tj. většinou u nejbližšího obytného domu. Dle metodického návodu je přípustné měřit hluk v měsících duben až červen, září a říjen a to ve všední dny, kromě pondělí a pátku.

  Dráhy

  Železniční doprava vykazuje po letecké dopravě největší hlukové hodnoty. Hluk vniká především odvalováním kovových kol s kovovými kolejnicemi v interakci s nerovností na povrchu kolejnic, dále výkonnými motory, aerodynamickým hlukem a hlukem součástí dopravního prostředku (brzdy, kovové nárazníky, nekapotované podvozky atd.).

  Při měření hluku na drahách se většinou vyhodnocují jednotlivé průjezdy různých typů vlaků a následně se vyhodnocuje časový snímek jednotlivé tratě, případně se hluk z drah vyhodnocuje na celou denní a noční dobu (viz. Pozemní komunikace).

  Letecká doprava

  Hluk z letecké dopravy je jeden z největších. Velká dopravní letadla v letové hladině 10 km na tento hluk nemají podstatný vliv. Jedná se především o letiště v blízkosti měst, kde při startu a přistání přelétávají v relativně nízkých výškách nad obytnými čtvrtěmi.

  V případě hluku z leteckého provozu se hygienický limit v chráněných vnitřních prostorech staveb vztahuje na charakteristický letový den.

• Co zajistit před měřením hluku v mimopracovním prostředí?

  • Chod všech strojů za maximálního provozu (v případě, že zdrojem hluku je např. výrobní hala)
  • Chod všech vzduchotechnik a klimatizací
  • Přístup do chráněných prostor (zahrada objektu, vnitřní prostory objektu...dle typu měření)

Měření hluku v pracovním prostředí

Pobyt v hlučném prostředí má špatný vliv na zdraví člověka, na jeho pracovní výkon a pozornost. Člověk není schopný se na nadměrný hluk adaptovat. Proto jsou v pracovním prostředí přijímána specifická opatření k ochraně osob před nadměrným hlukem.

• Kategorizace prací

  Kategorizace prací se nejčastěji měří na požadavek příslušné hygienické stanice (KHS) a to z důvodu:

  • kolaudace nové stavby (nová výrobní hala atd.)
  • kategorizace prací (určení, do které kategorie prací je pracovník zařazen)
  • periodické měření stávajících pracovišť
  • technická měření (odhlučnění strojů, stanovení hladiny akustického výkonu atd.)

  Kategorizaci prací provádí každý zaměstnavatel, který zaměstnává alespoň jednoho zaměstnance. Tato povinnost vyplývá z ustanovení § 37 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, ve znění pozdějších předpisů.

  Provádíme měření dle následujících zákonů, norem, nařízení vlády a metodických návodů:

  • ČSN EN ISO 9612 Akustika - Určení expozice hluku na pracovišti - Technická metoda. 1. Strategie - Měření založené na úloze.

  Dále je měření podmíněno Zákonem č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů a nařízením vlády č.272/2011 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací. Metodický návod pro měření a hodnocení hluku a vibrací na pracovišti a vibrací v chráněných vnitřních prostorech staveb ze dne 26. 7. 2013.

• Hluk na pracovištích

  Ustáleným a proměnným hlukem na pracovišti se rozumí hluk např. v kancelářích atd. Dále se může jednat o pracoviště na němž je vykonávána práce náročná na pozornost a soustředění, a dále pro pracoviště určené pro tvůrčí práci.

• Co zajistit před měřením hluku na pracovišti?

  • chod všech strojů za maximálního provozu celého pracovního prostředí
  • chod všech vzduchotechnik a klimatizací
  • dostatek materiálu pro bezproblémový průběh měření bez přerušení běžného provozu
  • dostatek pracovníků na obsluhu všech ostatních strojů v okolí exponovaného pracoviště