Měření průmyslových emisí

Stanovení rychlosti proudění a objemového toku ve vzduchotechnickém potrubí

Podstatou zkoušky je změření hodnoty rychlosti proudící vzdušiny pomocí Prandtlovy trubice ve zvolených bodech průřezu potrubí. Pro toto měření je nutné znát – průměr či rozměr měřeného potrubí, diferenční tlak z Prandtlovy trubice z jednotlivých měřících bodů, hodnoty diferenčního tlaku (Pa) přepočítat na rychlost vzdušiny (m/s).

Výpočet průtoku je pak součinem průměrné rychlosti a plochy v průřezu. Prandtlovu trubici je možné použít od 3m/s do 50m/s, v případě rychlostí od 0,1 – 19,83 m/s lze použít lopatkový anemometr.

Zkoušku provádíme dle normy ČSN ISO 10780.

Stanovení vlhkosti plynu (metoda kondenzační, metoda adsorpční, kapacitní čidlo)

Podstatou zkoušky je stanovení obsahu vodní páry v plynu proudícím komíny a potrubím. Základní podmínkou výše uvedené normy je, že složky plynu proudící komínem musejí být v termodynamické rovnováze. Jestliže se v proudícím plynu vyskytnou kapičky vody, nelze výše uvedenou normu použít.

Součástí měřící aparatury KALMAN SYSTÉM KS 104, která je používána pro manuální odběry tuhých látek s gravimetrickým vyhodnocením, je kondenzačně-adsorpční systém pro stanovení vodní páry v měřeném potrubí.

Zkoušku provádíme dle normy ČSN ISO 10790.

Stanovení koncentrace kyslíku (O2) automatizovaným analyzátorem (paramagnetická metoda)

Při extraktivních metodách se reprezentativní vzorek získá z potrubí nebo z komína odběrovou sondou a přivádí se do analyzátoru. Stanovení koncentrace O2 je založeno na paramagnetických vlastnostech molekuly kyslíku. Změřené koncentrace kyslíku jsou využívány pro přepočty na referenční obsah kyslíku ve spalinách. Použitá přístrojová technika umožňuje ukládání naměřených hodnot a dat do vnitřní paměti záznamové ústředny COMET MS3+, ze které jsou data přehrávána do PC, kde se následně laboratorně zpracovávají.

Zkoušku provádíme dle normy ČSN EN 14789.

Stanovení hmotnostní koncentrace plynných znečišťujících látek (SO2, NOx, CO) automatizovanými analyzátory (metodou NDIR)

Při použití extraktivní metody se reprezentativní vzorek odebírá přímo z potrubí nebo z komína odběrovou sondou a přivádí se do analyzátoru odběrovou tratí a systémem úpravy vzorku.

Koncentrace CO se měří za použití metod nedisperzní infračervené absorpční spektrometrie, rozsah měřícího přístroje je 0-1000 ppm. Intenzita absorpce infračerveného záření procházejícího měrnou kyvetou se vzorkem plynu je podle Lambert-Beerova zákona úměrné koncentraci CO v kyvetě.

Při stanovení koncentrace NOX - celkového množství oxidů dusíku (NO + NO2) je třeba užít konvertor k redukci oxidu dusičitého na oxid dusnatý. Konvertor tvoří samostatný díl zařízení. Měřící rozsah přístroje je 0-1000 ppm. Při stanovení oxidu siřičitého je použita metoda, která využívá infračervené spektroskopie. Měřící rozsah přístroje je 0-2500 ppm. Použitá přístrojová technika umožňuje ukládání naměřených hodnot a dat do vnitřní paměti záznamové ústředny COMET MS3+, ze které jsou data přehrávána do PC, kde se následně laboratorně zpracovávají.

Zkoušku provádíme dle norem ČSN ISO 7935, ČSN ISO 10849, ČSN EN 15058.

Stanovení úhrnné hmotnostní koncentrace organických látek, vyjádřených jako celkový organický uhlík (TOC) automatizovanými analyzátory (FID)

Podstatou zkoušky měření emisí TOC je měření a vyhodnocení ionizačního proudu, který vzniká spalováním organických sloučenin ve vodíkovém plameni, kterým prochází stejnosměrné elektrické pole. Přiváděný plynný vzorek do spalovacího vodíkového plamene způsobuje vznik ionizačního proudu, který se měří vhodným měřícím zařízením.

Ionizační proud závisí na počtu atomů uhlíku v molekule organické látky spalované ve vodíkovém plameni. Analyzátory lze použít v rozsahu 0-100 ppm a 0-1000 ppm. Použitá přístrojová technika umožňuje ukládání naměřených hodnot a dat do vnitřní paměti záznamové ústředny COMET MS+3, ze které jsou data přehrávána do PC, kde se následně laboratorně zpracovávají.

Zkoušku provádíme dle normy ČSN EN 12619.

Stanovení hmotnostní koncentrace tuhých znečišťujících látek (gravimetrie)

Podstatou zkoušky měření tuhých znečišťujících látek je izokinetické odebrání vzorků částic prachu z proudu vzduchu nebo plynů v měřeném vzduchotechnickém potrubí. Z důvodů nehomogenity tuhých částic v potrubí je nutné provádět vzorkování v předem vypočítaných měřících bodech v měřícím profilu. V rámci vzorkování je třeba nejprve vybrat stanoviště, stanovit místa odběrů vzorku a stanovit datum měření v návaznosti na provoz měřené technologie.

Vlastní měření spočívá v umístění měřící sondy do předem vytipovaných bodů proti směru proudění plynu. Tuhé částice obsažené ve vzorkovacím plynu jsou zachyceny na plochý filtr, který je před měřením v laboratoři vysušen a zvážen. Po odběru tuhých částic je uvedený filtr opět vysušen a zvážen. Hmotnostní koncentrace tuhých látek se vypočítává ze součtů hmotnosti zachycených částic na plochém filtru a z usazenin na částech vzorkovací tratě, které předcházejí před filtrem. Vyhodnocení hmotnosti tuhých látek, ze stěn, dílů a z příslušného odběru vzorkovacího plynu, se získávají normovaným způsobem.

Zkoušku provádíme dle ČSN EN 13284-1.

Stanovení koncentrace kyslíku (O2) automatizovaným analyzátorem (paramagnetická metoda)

Při extraktivních metodách se reprezentativní vzorek získá z potrubí nebo z komína odběrovou sondou a přivádí se do analyzátoru. Stanovení koncentrace O2 je založeno na paramagnetických vlastnostech molekuly kyslíku. Změřené koncentrace kyslíku jsou využívány pro přepočty na referenční obsah kyslíku ve spalinách.

Použitá přístrojová technika umožňuje ukládání naměřených hodnot a dat do vnitřní paměti záznamové ústředny COMET MS3+, ze které jsou data přehrávána do PC, kde se následně laboratorně zpracovávají.

Zkoušku provádíme dle normy ČSN EN 14789.

Stanovení hmotnostní koncentrace kovů výpočtem z naměřených hodnot As, Cd, Cr, Co, Cu, Mn, Ni, Pb, Sb, Tl, Zn a V

Z potrubí nebo z komína se v určeném časovém intervalu odebere izokineticky a reprezentativně řízeným průtokem vzorek známého objemu v souladu s ustanovením EN 13284.

Z důvodů nehomogenity tuhých částic v potrubí je nutné provádět vzorkování v předem vypočítaných měřících bodech v měřícím profilu. V rámci vzorkování je třeba nejprve vybrat stanoviště, stanovit místa odběrů vzorku a stanovit datum měření v návaznosti na provoz měřené technologie.

Prachové částice v odebraném vzorku plynu se zachytí na filtru. Proud plynného vzorku je dále veden sérií absorbérů, obsahujících absorpční roztoky, v nichž se zachytí materiál prošlý filtrem. Filtr, absorpční roztok a oplachové roztoky se shromažďují k analýze. Analyzované vzorky a konečné výsledky se vyjadřují jako celková hmotnostní koncentrace pro každý určený prvek a nerozlišuje se podíl zachycený na filtru a v absorpčním roztoku.

Zkoušku provádíme dle normy ČSN EN 14385.

Stanovení hmotnostní koncentrace těkavých organických látek záchytem na pevný sorbent výpočtem z naměřených hodnot

Principem odběru vzorků je prosávání vzduchu zařízením přes detekční trubici se sorpční náplní a následným vyhodnocením na chromatografu v akreditované laboratoři – sorpční trubice s náplní sorbentu pro měřenou látku dodává analytická laboratoř, která zajišťuje analýzu.

Prosávání vzduchu je zajištěno čerpací jednotkou s elektrickou regulací průtoku vzduchu. Kontrola prosátého vzduchu je realizována vložením mokroběžného plynoměru do trasy mezi trubičku a čerpadlo. Touto metodou lze zjišťovat expozice, například u těchto uvedených organických látek: toluen, xylen, benzen, aceton, etylacetát, cyklohexan, aminy, styren, a jiných organických složek, jejichž etalony jsou k dispozici v akreditované laboratoři.

Zkoušku provádíme dle normy ČSN EN 13649.

Stanovení hmotnostní koncentrace chloridů výpočtem z naměřených hodnot

Z potrubí nebo z komína se v určeném časovém intervalu odebere izokineticky a reprezentativně řízeným průtokem vzorek známého objemu v souladu s ustanovením EN 13284.

Z důvodů nehomogenity tuhých částic v potrubí je nutné provádět vzorkování v předem vypočítaných měřících bodech v měřícím profilu. V rámci vzorkování je třeba nejprve vybrat stanoviště, stanovit místa odběrů vzorku a stanovit datum měření v návaznosti na provoz měřené technologie.

Ze vzorku plynu se pomocí vyhřívaného filtru odstraní prach a proud plynného vzorku je dále veden k sérií absorbérů obsahujících absorpční roztok (voda prostá chloridů). Tímto postupem se měří všechny sloučeniny, které jsou za teploty filtrace v plynné fázi a po rozpuštění při odběru vzorku produkují chloridové ionty. Tak se stanoví obsah těkavých anorganických chloridů ve sledovaném odpadním plynu. Výsledky se vyjadřují jako HCl.

Zkoušku provádíme dle normy ČSN EN 1911.